Destroying our friendship

24. února 2008 v 14:42 | Mishul
Nemusíte to číst, je to jen jednorázovka.. musela jsem se rychle vypsat ze svých aktuálních pocitů... pokud to nebude dávat smysl, nedivte se.. mám v sobě chaos

Sedíme všichni společně u jednoho stolu -prý oslava mých narozenin- a popíjíme alkoholické drinky a pivo. ,,Bavíme se.,, Ty sedíš naproti mě. Víš, co všechno k tobě cítím. Kolikrát jsem ti to řekl, kolikrát znovu zopakoval. Většinou v situacích, kdy ses ke mně choval bezohledně. Jako bys nevěděl. Jako bys zapomněl. Děláš s mým bratrem věci, po kterých jsem vždycky tak moc toužil. A víš to. Děláš to schválně? Chceš mi ublížit? Zapomínáš na naše hádky? Kolikrát jsem ti vyčítal tvé chování. Ať už zdánlivě dobré pro mě, nebo zlé. Ale i přesto všechno, jediná chyba je ve mně. To já jsem ten špatný. To já jsem se zamiloval do nejlepšího kamaráda. Který, jak se zdá, má raději mého mladšího bratra než mně. Odmítl jsi mě. Jsem pro tebe ,,jen,, nejlepší kámoš, člověk, který ti pomůže a poradí. Nemůžeš ke mně cítit víc, nechceš. Od té doby si jakoukoliv běžnou kamarádskou náklonnost vykládám špatně. Ve všem vidím dvojí význam. Nevím, jestli to děláš úmyslně, abys mi ublížil, když mi později řekneš, že v tom nic nebylo. Třeba si to neuvědomuješ. A třeba to já už opravdu přeháním. A když ti to na rovinu řeknu, a pohádáme se, tak se tomu všemu na chvíli velkým obloukem vyhneš, ale pak, jako bys na to všechno zapomněl a začíná to znovu. Sebemenší kamarádský výlev považuju za vyznání lásky, i když vím, že to nemůže být pravda a ty mi to pokaždé ochotně zopakuješ. Prý se s tím už mám smířit...
Někdy jsou i dny, kdy na všechno zapomeneme a myslíme jen na naše přátelství. Tváříš se šťastně. S radostí mi vyprávíš, jak sis užil volno s mým bratrem. Ani nevíš, jak strašně moc mi to ubližuje. Stejně jako situace, která se děje přímo teď před mýma očima. Vím, že tvá ruka pod stole spočívá na jeho stehně, nesnažíte se to skrývat. Jste přece jen kamarádi. Já být na jeho místě, neuděláš to. Nakloníš se k němu, i když už to blíž snad ani nejde, a něco mu pošeptáš do ucha. On se rozpačitě zahihňá. Co jsi mu řekl? Jak strašně ho chceš? Jak strašně po něm toužíš? Jak strašně mu to dnes sluší? Je mi z vás zle. Ujede mi ironická poznámka. Něco jako ,,Oh, vy jste tak sladcí," rozplývám se nad tím co děláte. ,,Velmi rád budu další roky 3. osobou. Budu s radostí pozorovat jak se váš vztah vyvíjí. Bude mi ctí být vaším společným kamarádem, hrdličky," dodám ještě jedovatě. Tvůj úsměv zkamení, ale za okamžik se v něm rozhostil na oko pobavený výraz. Položíš jen tak mimoděk dlaň, která ještě před chvilkou čerpala teplo ze stehna mého bratra, na mou ruku a teploušsky zašveholíš: ,,Ale jdi ty, nikdo tě neodstrkuje, můžeš se k nám přidat." Páni, asi by ses měl dát k divadlu. Všichni ti to sežrali a smíchy se popadají za břicha. Až na mě. Nenávistně se ti vpiju do očí a vytrhnu ruku ze sevření tvé dlaně. Tohle je na mě moc- Děláš jako by se nic nestalo. Snažíš se se mnou navázat oční kontakt, ale já se ti jen na moment ublíženě podívám do tvých očí, abys věděl jak moc se mi tvé chování protiví, jak moc mi ubližuje. Snažíš se mě jakkoliv dotknout, ale já se tomu vyhýbám. Protože mě to ničí.
Později se zase pohádáme. Vadí ti, že se tvůj kamarád chová odtažitě. I já ti řeknu co mi vadí. Vím, že tě to dostává na dno, stejně jako mě. Oba nás naše divné přátelství ničí. Víš to, ale nechceš se ho vzdát. Prý pro tebe znamenám celý život. Neumíš si představit, co bys dělal nebýt mě. Ani já si to opačně nedovedu představit. Jen vím, že tohle by mě někdy mohlo dohnat k sebevraždě. Pořád častěji začínám přemýšlet, jak se ti vyhnout. Protože vím, že to všechno zase skončí hádkou. Někdy si myslím, že by bylo lepší kdyby jsme se nikdy nepotkali. Je to tvrdé, ale je to tak. Ani jeden z nás nemusel mít v srdci tolik škrábanců a rýh.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Soanna Soanna | Web | 24. února 2008 v 20:07 | Reagovat

Tak tohle je krutý...

2 Nancy Nancy | E-mail | 24. února 2008 v 22:04 | Reagovat

tohle je nadherne uplne me mrazilo kdyz jsem to cetla

3 mončuš mončuš | Web | 1. března 2008 v 1:04 | Reagovat

hmm, mas talent, no

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama