In a perfect world this could never happen 1

22. ledna 2008 v 19:48 | šílený psychopat -Mishul |  In a perfect world this could never happen
Nějak se ségrou nejsme schopné sepsat něco dalšího, tak jsem se dala na prozatimní sólo dráhu...
V posledních pár dnech jsem byla opravdu s nervama v p*deli a chtěla jsem to ze sebe nějak dostat... nedokončeným výsledkem je tohle... píšu to během volných chvilek ve škole a doma do sešitu přírodopisu... nevím jestli by mi tohle nadšení u jakékoliv jiné story vydrželo tak dlouho... u tohodle přesně vím co chci napsat, protože je to inspirováno kouskem mého života... naštěstí (nebo bohužel?) to není tak dávno co se to stalo... děkuju, za to že jsem to s ní mohla prožít.. ona už snad bude vědět... (zlato, jsi moje nejlepší kámoška a už se budu snažit nemyslet na to že jsem kdy cítila něco víc... tohle je snad opravdu naposled, mám tě ráda...)
Taky bych chtěla říct, že tohle je moje první ,,delší,, osobní ,,story,,, respektive druhá soukromá věc co jsem kdy zveřejnila... vím že mám nedostatek v rozvádění děje, nedokážu napsat ty pocity kolem toho tak jak bych chtěla a proto je to dost stručné.. nečekejte zázraky, nebude to nijak dlouhé.. prostě píšu to co se doopravdy stalo mě a trošku to upravuju, aby to bylo vhodné pro story. Pokud jste se dočetli až sem, gratuluju a zároveň děkuju, že jste to jen tak nepřeskočili :)

..............................................................................................................................
Kráčel jsem pomalu se sklopenou hlavou ulicemi New Jersey a vdechoval nespoutanou vůni velkoměsta. Jako obvykle jsem přemýšlel o svém životě, když mě mé podvědomí přinutilo zvednout hlavu. V tom okamžiku kolem mě prošel mladý muž celý v černém, o něco málo vyšší než já. Zdál se mi povědomý, proto jsem se za ním otočil. Naše pohledy se střetly.
,,Gerarde?" užasle jsem se díval do očí mého bývalého spolužáka a zároveň nejlepšího kamaráda do kterého jsem byl zamilovaný.
,,Franku! Co tady děláš?" pečlivě mě zkoumal, jeho oči přejížděly po celém mém těle. I já jsem si ho zvědavě prohlížel. Změnil se, ale pořád to byl ten Gerard Way, kterého jsem na střední tak miloval. Raději od začátku... (flashback)
Hned v prváku jsme se s Gerardem skamarádili, časem se z nás stali nejlepší přátelé. Řešili jsme spolu všechno. Od hudby a holek až po úplné drobnosti jako bylo oblečení, které jsme si navzájem půjčovali, stejně jako cdčka a knížky. Všude jsme se objevovali společně, seděli jsme spolu v lavici, chodili na stejné volitelné předměty, lidé si nás automaticky spojovali k sobě. Bylo to perfektní, bohužel nám to nevydrželo napořád. Přesně si pamatuju okamžik, kdy jsem k němu poprvé cítil větší náklonnost než k nejlepšímu kámošovi.
Byl konec prázdnin- týden před začátkem posledního školního roku na střední. Gerard mě pozval k němu, aby jsme společně zpečetili vydařené prázdniny. Ostatně, nebylo to po první co jsem u něj měl přespat.
Ten večer jsem naházel nejpotřebnější věci do batohu a vydal se k domu Wayových, který měl být ten večer, až na mě a Gerarda prázdný. Jeho rodiče s bratrem prý odjeli k babičce do Montrealu.
Gerard mě tradičně uvítal kamarádským obětím a už mě tahal do svého pokoje., který byl, jak jsem za okamžik zjistil, úplně stejný jako vždy, až na stolek plný láhví od piva a obřích misek s popcornem. V průběhu večera jsme za poslechu Misfits zkonzumovali obsah všech misek a vypili všechno pivo. Mezitím jsme se stačili zopakovat všechny příhody a zážitky z prázdnin a připít si na maturitní ročník, který nás za pár dnů čekal.
Později i Gerard přiopile uznal, že už je čas jít do postele. V tričkách a trenkách jsme zalehli do prostorné postele. Zhasl jsem světla a zachumlal se do chladivé přikrývky. Šeptem jsme si s Geem povídali o dalších věcech co se děly kolem nás a o tom, co by jsme chtěli dělat po maturitě.
I když byla tma, dokázal jsem dokonale rozeznat jak se Gerard tváří. Tehdy jsem si poprvé uvědomil, jak moc je krásný. S přáním krásné noci se ke mně otočil zády. Pocítil jsem šílenou touhu dotknout se ho. Při tiché otázce, zda si vzpomíná na tu dětskou hru s hádáním písmen a slov psaných prstem na záda jsem se pod přikrývkou přisunul blíž k němu a letmo přejížděl prsty po jeho páteři. I když jsem mu nemohl vidět do obličeje, věděl jsem , že se usmál a tak jsem pokračoval v psaní dlouhého měkkého I přes celá jeho záda. Možná to bylo v tom alkoholovém opojení, možná si byl vědom toho co dělá- odtáhl se od mých prstů, posadil se a svlékl si tričko. S vysvětlením, že to přes tričko nepozná si lehl zpátky ke mně.
Napsal jsem mu, prsty mírně roztřesenými vzrušením, na záda jména všech našich společných oblíbených kapel. Všechno úspěšně poznal. Za okamžik mi poručil, abych se k němu otočil zády, že mám teď hádat já. Nečekal jsem, okamžitě jsem se otočil na druhý bok a svlékl si své tričko, které jsem odhodil hned vedle postele. Očekával jsem jakákoliv písmena, ale místo toho jsem se dočkal Gerardovi horké dlaně a dlouhých, zlodějských prstů, které započali pouť na mém krku a pokračovali pomalu dolů po páteři, občas se zastavili, aby odbočili do stran, pak zase pokračovali po své cestě páteří až k mým bokům. Vydali se podél lemu boxerek na můj podbříšek. Slastně jsem přivíral oči a kousal se do rtu, abych ve svém nitru zadržel steny, které se snažily mými ústy dostat na povrch. Pocítil jsem nemalé vzrušení v mých boxerkách, ale to už se Gerard odtáhl a zašeptal, že se mu chce spát a že mi přeje překrásnou noc.
Když jsme se ráno vzbudili, Gerard se choval jako obvykle. Mrzelo mě to, ale byl jsem rád že jsme aspoň přátelé. Do konce roku jsme se k sobě chovali pořád stejně, jako nejlepší kamarádi.
Silvestra jsme měli oslavit i s dalšíma dvěma kámošema, Rayem a Mattem (Cortezem!!!) u Gerarda. Jako tradičně nechyběl alkohol a nezdravé jídlo. Pustili jsme nějaké dvd a dali se do konzumace všeho poživatelného. Polehávali jsme na Gerardově letišti a pohovce, jedli popcorn a chipsy, sledovali televizi a popíjel piva. I když se vám to možná zdá pro sedmnácti-osmnáctileté kluky moc dětinské, zahráli jsme si polštářovou i popcornovou bitvu.
Později byl Gerard trochu naštvaný kvůli popcornu po celém pokoji včetně postele, proto jsem mu radši pomohl shrnout popcorn na malé hromádky, které jsme pak odnášeli vysypat do druhé části jeho pokoje. Když jsme vyhodili poslední dvě hromádky, Gerard se na mě usmál, okamžitě jsem zatoužil obejmout ho.
Přišel jsem blíž k němu a položil mu ruce na ramena. Gee mi položil ruce na boky a s kouzelným úsměvem si mě přitiskl k sobě. Celým mým tělem projela náhlá vlna vzrušení. Když jsem zvedal hlavu z Gerardovi hrudi, abych se mu mohl podívat do očí, jemně jsem zavadil rty o jeho krk. Vím, že, stejně jako já, miluje líbání na krku.
,,Jsem si plně vědom toho co dělám, Gee" zašeptal jsem mu do obličeje.
,,Já taky, Frankie" odpověděl mi a políbil mě. Konečně! Po tomhle jsem dlouho toužil. Vznášel jsem se v sedmém nebi a užíval si dotyk Gerardových rtů natolik, že jsem ztuhl a nebyl schopný se pohnout. Až přejíždění jeho rukou přes mé záda a jeho jazyku přes mé rty mě donutilo se pohnout, přitisknout se blíž k němu a vpustit jeho jazyk do mých úst. Vášnivě jsme se líbali a tiskli se k sobě, naše jazyky se divoce srážely a třely se o sebe.
Když jsme se od sebe odtáhli, Gerard se na mě mile a zároveň pobaveně usmál. Důvodem byl zvětšující se problém v mých kalhotech. Sklopil jsem pohled a znovu přitiskl své rty k těm jeho.
Oba jsme byli značně opilí, ale já jsem si byl opravdu vědom toho co jsem udělal a vůbec jsem toho nelitoval.
Ukončili jsme naše obětí a šli jsme zpátky za klukama. Gerard si lehl na postel vedle Matta a zaujatě sledoval film. Lehl jsem si mezi ně a přitulil se k Geemu. Přehodil jsem přes něj pravou ruku i nohu a obličej jsem zabořil do jeho paže. Cítil jsem na sobě jeho zkoumavý pohled, zvednul jsem hlavu a nahnul se nad něj. Dívali jsme si navzájem střídavě vyzývavě do očí a na rty, rukou jsem mu přejížděl přes boky, zadek a vrchní část stehen. Gerardova pokožka se pod mými dotyky příjemně třásla, naskakovala mu husí kůže. Gerard se zatím marně snažil dosáhnout na mé rty, už jsem nemohl dál čekat. Vyšel jsem Gerardovým ústům vstříc a zrušil už tak malou mezeru mezi našimi rty.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Wee Wee | Web | 22. ledna 2008 v 20:08 | Reagovat

sééégra chválím!!!krásné

2 Mrs. Sketa Mrs. Sketa | 23. ledna 2008 v 1:28 | Reagovat

Moc pěkný...

3 Anett Anett | Web | 23. ledna 2008 v 7:15 | Reagovat

Je to moc pěkný, moc se mi to líbí a náhodou, umíš to pěkně všechno popsat

4 pájina pájina | Web | 23. ledna 2008 v 15:28 | Reagovat

skvělý

5 bajenka bajenka | Web | 27. ledna 2008 v 0:20 | Reagovat

Nádherný,je to takový hodně procítěný ...málo z příběhů co dnes píšou je tak procítěných,většinou se jde rychle na věc,ale tohle je hezčí ..

6 Lulusha Lulusha | Web | 29. ledna 2008 v 17:16 | Reagovat

wooooooow je to perfektní :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama